Stroj času

V jednom chladném odpoledni,
praštil jsem se do hlavy.
O polici co mi slouží
jako držák na barvy. 

V tom napadl mě skvělej objev.
Vymyslel jsem stroječek,
co namontuju do svý káry,
už mám na to vzoreček.

Ref.:
Napadl mě stroj a je to stroj času. 
Já cestuju sem a tam a poznávám dějiny. 
Napadl mě stroj,  poznávám jeho krásu. 
Můžu změnit historii, nadělat v ní pastviny.

Jednou si tak v duchu říkám,
koho by jsem navštívil.
Že pocestuju zpátky v čase,
a Ježíše všem zošklivil.

Chlapa s hřívou metalovou,
fitko bych mu udělal. 
Stvořil bych z něj silný monstrum.
Úplně bych ho předělal.


I've waited twenty five years to hear my father sayin' that he's proud of me.
So probably I'm not as useless as I used to be.
But who can tell? And should I even care?
Because I know I wasn't fair.
I left the home sixteen years old.
And I didn't even know what I was looking for.
So I traveled from love to love, to find that I'm not ready to be steady yet.
And I'm not even young anymore. I'm twenty five years old.
And who the fuck have I become?
And what the fuck have I done?
Nothing.
But I'm not giving up now! 

Darling, I'm dying I'm diving too much to you.
Darling I'm dummy and dark.
Darling, I've traveled through time.
There's no other one like you in the whole time.

Hudba:  Lukáš Vondráček
Text: Ondřej Kubík, Jan Kalina