K k kastelán

Vítejte na hradě,
co v horách stojí.
A s jeho historií,
se láska pojí.

Byli dva milenci,
z hradeb se vrhli.
Protože v životě,
se trošku zvrhli.

Neprošla krz církev, 
ta jejich uchylka. 
Držela v ruce bič, 
a na něm košilka.

Všude se líbali, 
čuňárny dělali. 
A lidé v podhradí
jim štěstí nepřáli.

Ref.:
Jsem k k kastelán,

co k k koktá.
Než vám to dopovím,
odbyde osmá.

Tak jednou povídá, 
mu drahý podívej.
Pod okny našimi, 
se louče rozvícej. 

Co se tam děje
má otazník nad hlavou. 
To si už pro nás dva
z vesnice lidé jdou. 

Zdá se, že v pytli jsme, 
na střechu utíkej. 
Počkej tam do doby, 
než si to rozmyslej. 

To se však nestalo, 
to už jsme u konce. 
Jsem k k kastelán. 
A nejsem průvodce. 

Hudba:  Lukáš Vondráček
Text: Ondřej Kubík