Ďáblův mazel

Otcem byla ulice
a matkou zase gangy.
Už jako malej kluk by s každým se jen rval.
Rád hazarduje se životem,
k ničemu nemá respekt. 
Rád se bohem nazývá, co silnější by sťal.


Speciální destruktor,
co má však jednu slabost. 
Když mu kára naskočí, tak srdce mění tvar.
Dvě stě z fleku vystartuje,
v očích temnou radost. 
Prohání se nocí tak, že by to jinej vzdal.


On dává přednost ďáblu a ďábel si ho cení. 

Drsnej týpek z předměstí, co nikdy nemá strach. 
On dává přednost ďáblu a svět v rychlost mění.
Čtyři, tři, dva, jedna. Ulici mění v prach.

Už k tobě tiše přichází,
chce si to s tebou rozdat. 
Vyzývá tě na závod, kde silný stroje jsou. 
Je to jízda životní, 
kdy ty seš jeho oběť. 
Je to jízda životní a naplněná mstou.

Už jednou jsi ho porazil
a to si líbit nedá,
Byla to ta doba, kdy byl jen samej bar.
Teď stojíte tu tváří v tvář.
A divně zuby ceníš.
Tak už na nic nečekej a raději to sbal.

On dává přednost ďáblu a ďábel si ho cení. 

Drsnej týpek z předměstí, co nikdy nemá strach. 
On dává přednost ďáblu a svět v rychlost mění.
Čtyři, tři, dva, jedna a v ulicích je vrah.


Hudba: Lukáš Vondráček
Text: Ondřej Kubík